Jedním z nejposvátnějších obřadů dávných Keltů byl Beltaine. Ve sváteční noci 30. dubna se každý rok pod vedením Velkého druida lidé scházeli v hlubokých lesích. Zde konali obřady, které jim měly pro celý další rok zajistit přízeň Bohů a tím i blahobyt. V představení se setkáme s mýtickými postavami Velkého Druida a druidek, se zasvěcenými bojovníky, losem zvoleným Zeleným králem, Posvátnou Pannou a všudypřítomným echem lásky a plodnosti, který noc 30. dubna učinil předehrou slovanského svěcení jara i našeho pálení čarodějnic.
Nikdy se neprokázalo, že by Keltové skutečně obětovali bojovníky ze svého středu, ale keltský obřad Beltaine si navždy ponechal svou tajemnost.
Vystoupení s divácky přitažlivým tématem působí velmi sugestivně zejména s večerním nasvícením.